Nachičevan

09.02.2011 10:25

Nachičevan je exklávou Ázerbájdžánu vklíněnou mezi Arménii, Írán a malý kousek Turecka. Kromě své odlehlosti dnes láká i řadou islámských památek. Zbylé arménské památky byly po vyhlášení nezávislosti srovnány se zemí. Protože se jedná o málo navštěvovanou oblast Kavkazu, publikuji zde cestopis z naší cesty a praktické informace, které jsme nasbírali za našeho pobytu v dubnu 2010.

Památky Nachičevanu

Přehled památek a jejich historický popis lze nalézt na oficiální stránce Nachičevanu (http://www.nakhchivan.az). Vybrané památky ve Fotogalerii.

Největší zajímavosti:

Město Nachičevan

- muzeum Hejdara Alijeva (zavřeno v pondělí)

- hrobka Momine Chátún (nedaleko je bývalý chánský palác, dnes přestavovaný)

- centrum města – staré lázně (pod hotelem Tabríz), budova pro sofijské řády (závije, na stejném náměstí),

- monumentální Heydar Aliyev Sarayi – palác Hejdara Alijeva (orientační a dopravní bod)

- komplex několika budov v jihovýchodní část města - údajná hrobka Noa (rekonstrukce v letech 2006-2008) a zříceniny staré pevnostiNachičevanu (od paláce Heydara Alieva dolů k nádraží po pravé straně), Imamzade (hrobka jednoho z nachičevanských chánů z 18. století)

- skladiště ledu (mezi palácem Hejdara Alijeva a hrobkou Noa po pravé straně po cestě směrem k nádraží).

- Páteční mešita (Džame mesdžidi).

- mauzoleum Jusufa Küseyr Oglu (v zastrčené uličce po cestě od Heydar Aliyev Sarayi k letišti), skvělá architektura 12. století)

 

Okolí Nachičevanu

- zříceniny pevnosti Alindža (nad vesnicí Chanagah, výhledy na Ilan Dagi, nedaleko nad vesnicí je údajné mauzoleum súfijského předáka Fazlulláha Naímího

- mešita Hejdara Alijeva (Heydar mesdžidi, na odbočce z hlavní silnice na Alindžu)

- most v Gazanči (vesnice nedaleko Alindži)

- Äshabi Kähfnejvýznamnější muslimské poutní místo spojené s údajnou legendou o spících bratrech (Korán, súra 18 „Jeskyně“, verš 9-26) inspirovaná mnohem známější legendou o Sedmi spáčích z Efesu.

- Garabaghlar – mauzoleum z doby ílchánovců

 

Doprava do Alindžemaršrutky do města Chanagax (Xanägah), ráno z Nachičevanu, odpoledne do Nachičevanu

 

Východní část enklávy

Džulfa – zajímavá snad pouze hraničním přechodem do Íránu a jako východisko pro jízdu vlakem do Nachičevanu.

Stará Džulfa (Džugha) – leží u vesnice Gülüstán na íránsko-ázerbájdžánské hranici (citlivá zóna, nemusíte být vpuštěni). Místo, kde v minulosti bylo velké arménské pohřebiště, dnes není nic

Aza – vesnice cca 20 km od Džulfy s mostem z doby Šáha Abuse I.

Ordubád – historické město na východě enklávy (skladiště ledu, několik mešit, dochovaný arménský kostel – dnes trafostanice).

Gemikayaúdajně zkamenělá Noemova archa, v horách nad Ordubádem (dostupné pouze po velmi špatné cestě).

Doprava z/do Nachičevanu:

Letecky je možné doletět do Nachičevanu několikrát denně z Baku a 3-4xtýdně z Gandžy (v letním letovém řádu 2016 to bylo Po, St, Pá a Ne ve 12.00 a zpět do Gandžy ve stejné dny ve 14.00). Aktualizovaný letový řád pro cestu Gandža - Nachičevan je k nalezení, na stránkách Azerbaycan Hava Yollari. Cena z Baku do Nachičevanu je pro cizince cca 70 EUR, z Gandžy cca 40 EUR. Letenky na tyto domácí lety však lze zakoupit pouze na území Ázerbájdžánu. Letenky může zprostředkovat online například ázerbájdžánská cestovní kancelář SW Travel (http://swtravel.az/en/), která Vám zprostředkuje zaslání e-letenky AZALu do e-mailu. 

Autobusem se lze dostat z Turecka – několikrát denně jezdí autobusy z tureckého Igdiru do Nachičevanu (cca 4-5 h, v závislosti na situaci na hranicích, cca 4 EUR). Několik autobusů denně pokračuje až do Istanbulu (26 h). Z Nachičevanu jezdí autobusy i do zbytku Ázerbájdžánu, avšak tranzitem přes Írán, což znamená nutnost íránských tranzitních víz (občané Ázerbájdžánu cestují do Íránu bez víz).

Doprava v Nachičevanu:

Autobusy a maršrutky jezdí z Nachičevanu v nepravidelných intervalech do všech koutů enklávy (jízdní řády jsou neoficiální, nicméně zhruba se dodržují). Prakticky všechny spoje jsou soustředěny na autobusové nádraží nedaleko Hatira Muzey (nedaleko velkého Ticaret merkezi).

Společné taxi do Ordubádu stojí cca 5 AZN/osoba, na hranice s Tureckem (cestující se nabírají zejména ráno) cca 8 AZN.

Vlak jezdí 2x denně po trase Šährur – Nachičevan – Džulfa – Ordubad (odjezd z Nachičevanu v 10.00 a 15.00), přičemž nejzajímavější (ale také politicky nejcitlivější) trasa vede z Nachičevanu do Džulfy. Cestovní doba je velmi pomalá – z Nachičevanu do Ordubádu je cca 3 h). Cena je nízká (Nachičevan-Džulfa 0,60 AZN)

Ubytování:

Nachičevanu samotném existuje několik hotelů (jejich přehled viz stránky cestovní kanceláře Natig), které jsou však často určeny pro movitější klientelu. Levnějším hotelem (mimo centrum, avšak lehce dostupný veřejnou dopravou) je Chajal (Khayal), který je solidní za rozumnou cenu 40 AZN/dvoulůžko (po smlouvání, první cena 60 AZN). Hotel se nachází nedaleko náměstí se sochou Köroglu, z hlavní silnice označeno ukazatelem, hotel samotný je v růžové budově a nemá zvnějšku viditelné označení. Levnější, avšak kvalitativně horší je hotel Qartal (Atatürk kočesi) v centru města, téměř naproti restaurace Genčlik. Hotel disponuje jednolůžkovými pokoji za 25 AZN (omezené smlouvání). Na kraji města je potom motel Nachšedžahán (výpadovka směrem na letiště, omezená veřejná doprava), rovněž s jednolůžkovými pokoji, ovšem mnohem dražší (na cenu jsme se nakonec neptali) a slouží především jakomíto pro íránské Ázerbájdžánce, kteří přijíždějí do Nachičevanu za alkoholem a prostitutkami.

Existuje ještě hotel v Ticaret Merkezi (obchodní centrum) naproti autobusovému nádraží, dvoulůžkové pokoje za 50 AZN (ze strany autobusového nádraží první vchod do obchodního centra, do nejvyššího patra, nijak neoznačeno).

Ostatní inzerované hotely byly v době naší návštěvy bud zavřené (Teheran, Ukraina) nebo v rekonstrukci (pětihvězdičkový Grand Nakhchivan). Ubytování v soukromí nemá v Nachičevanu tradici.

Další informace:

Cestovní kanceláře Natig – zajištění ubytování, pronájmu aut, prodej letenek do a z Nachičevanu, informace o letech (ne vždy aktualizované) a zajímavostech Nachičevanu.

Generální konzulát Íránu v Nachičevanu - ul. Ataturk 13, Nakhchivan, tel. (+994 136) 450343, 450344, e-mail: nakhchavan@yahoo.com. Pracovní dny Po-Čt 9-18, Zavřeno -Ne. Konzulát může vydat tranzitní víza (doba čekání cca 1-2 týdny).

Generální konzulát Turecka v Nachičevanu - Haydar Aliyev Prospekti 17, Nakhchivan, tel.: (+994 136) 452660, 457330, turecký telefon::  (+90 -312) 3096680, 3098728, Fax. (+90 -312) 3096680, (+994 136) 457349, turkcons.nahchivan@mfa.gov.tr, úřední hodiny: Po-Pá 9-18.

Zajímavé odkazy:

http://www.nakchivan.az – oficiální stránky Nachičevanu

http://picasaweb.google.com/vetbilisi/201004Nachicevan - naše komentovaná fotogalerie z Nachičevanu

Elliot, Mark: Azerbaijan with excursions to Georgia. Trailblazer, 2004 (reprint 2006), s. 292-303. Naskenovaná část průvodce po Ázerbájdžánu, informace jsou však z roku 2003, takže zdaleka nemusejí odpovídat skutečnosti (obvyklé ceny jsou 2-3x vyšší po přepočtu na nové manatu).

Azerbaijan’s Dark Island. Human rights violation in Nakhichevan. Norwegian Helsinky Comitee Report, 2009. Zpráva o stavu lidských práv v Nachičevanu, zajímavá je především analýza vnitřních poměrů v oblasti a charakteru místní politiky.

Pokorný, Petr: Železnice v Nachičevanské autonomní republice. Dráha, č. 2, 2009, s. 32-26. Zajímavý článek pro fandy železnic i pro turisty, kteří by chtěli železniční dopravu nějak využít. Publikováno se souhlasem autora.

Arméni v Nachičevanu

Podle současné ázerbájdžánské historiografie Arméni v Ázerbájdžánu nikdy nebyli a tuto skutečnost již přejali i mnozí místní obyvatelé. Ve skutečnosti zde bylo značné arménské osídlení, přičemž středověká Džulfa byla až do roku 1605jedním z hlavních kulturních center Arménů po pádu hlavního města Arménie Ani (dnes v Turecku). Zároveň se jednalo o živé obchodní středisko, které mělo spojení se Středomořím (Istanbul, Benátky či Janov), střední a západní Evropou (Vídeň, Amsterdam), Ruskem, Persií, Indií. Nalezeny byly známky obchodu dokonce s jihovýchodní Asií (Jáva, Filipíny). Roku 1605 město dobyl perský šáh Abbás I. Veliký (1587-1629) a nařídil deportaci obyvatel. Přeživší obyvatelé Džulfy dostali možnost vybudovat nové město na březích řeky ZájendeEsfahánu tam, kde se dnes nachází Nová Džulfa s několika arménskými kostely.

Dnes jsme našli pravděpodobný zbytek arménského kostela v Ordubádu, nedaleko zbytku medresy. Ten je však transformátoru stanicí a delší postávání a fotografování na místě může vzbudit zájem některých agilnějších občanů Ordubádu (jako v našem případě).

 

Zajímavé odkazy na arménskou problematiku

Nakhichevan report 2005. Zpráva o arménských památkách z pera skotského armenisty Stevena Sima. V žádném případě nedoporučuji ji brát s sebou do Ázerbájdžánu a pokud ano, dobře si jí schovejte.

Nachičevan – arménská mapa. Tato mapa je převzata z nástěnné mapy Arménie z roku 2008. Zachycuje místa hlavních arménských památek, které však dneska již neexistují. Platí totéž, co u předchozího odkazu.

Hřbitov staré Džugy (Džulfy). Stránka věnovaná bývalému arménskému hřbitovu nedaleko pohraničního města Džuda (ležel nedaleko železniční trati Nachičevan-Džulfa v údolí řeky Araks na hranici mezi Íránem a Ázerbájdžánem. Na íránské straně je téměř naproti arménský kostel sv. Štěpána, který ovšem není z ázerbájdžánské strany vidět. Tento hřbitov byl definitivně zničen v dubnu 2006.