FAQ ke Střední Asii

Na této stránce jsou shromážděny časté otázky tak, jak mi chodí na e-mail 

        Víza

·       Získání víz do Střední Asie - jak získat víza do jednotlivých zemí? 

      Kombinace víz do Střední Asie - jak moc lze kombinovat víza do středoasijských zemí?

·          Víza osobně nebo přes cestovní kancelář? Má smysl, abych sháněl víza osobně, nebo se mám raději obrátit na cestovní kancelář. Kdo má větší šance - osobní návštěva na velvyslanectví nebo cestovní kancelář.

·          Cestovní kanceláře v ČR. Existuje v ČR cestovní kancelář, která by vyřídila pozvání do středoasijských zemí?

·          Úplatky na ambasádách. Pokud bych měl přijít na velvyslanectví sám, jaká je pravděpodobnost, že po mě bude někdo chtít úplatek? Mám jej nabídnout hned nebo počkat na nějaký náznak? Kolik peněž dát/nabídnout?

·          Odmítnutí víza. Jestliže nedostanu vízum na velvyslanectví v některé zemi, lze to zkusit i jinde?

·          Posloupnost při získávání víz. Získal jsem dojem, že víza do určité země dostanu, pokud předložím víza z jiné země. Je tento dojem správný?

·          Registrace na OVIRu

        Na místě

·          Nějaké možnosti stravování a ubytování + cenové relace

·          Bezpečnost

·          Výše pokut, úplatků a jejich frekvence 

·          Jazyky ve Střední Asii

·          Jaké je optimální časové období pro návštěvu těchto oblastí vzhledem ke klimatu? 

·          Jsou nějaké zdravotní rizika případně jaké zvolit očkování?  

·          Nějaké zajímavé tipy na návštěvu týkající se jak přírody , kulturních památek nebo místních etnik 

·          Přístup na Internet ve Střední Asii a mobilní telefony

·          Tipy na některé stránky týkajících se těchto zemí nebo  na stránky typu Lonely planet - podívejte se také na kompletní odkazy na hlavní stránce o  Střední Asii  


 

Jak lze získat víza do Střední Asie

  • Obecně lze říci, že zařízení víz do Střední Asie stojí určitý čas a peníze. Pro turistické cesty do Uzbekistánu a Turkmenistánu potřebujete pozvání, které může vyřídit některá z cestovních kanceláří ve Střední Asii (konkrétní adresy a konkrétní podmínky pro vstup - viz stránka o vízech). Víza do Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu je možné získat již bez pozvání.
  • Pokud máte ve Střední Asii známé nebo přátele, mohou Vám vyřídit pozvání na tzv. OVIRu (Otdělenije viz i registracij - mohou existovat varianty v místních jazycích). Tuto cestu však zvažte, protože režimy ve Střední Asii jsou takového rázu, že přiděláte starosti (včetně finančních) Vašim známým a zejména v Uzbekistánu a Turkmenistánu (zde je situace zdaleka nejhorší) si budou Vás i Vaše známé detailně prověřovat a v případě Turkmenistánu budete mít rovněž dost malé šance na úspěch. V případě Tádžikistánu Vás také čeká zbytečná procedura registrace, která u víz do 30 dnů není potřeba.
  • Vízum na letišti lze získat na letišti v Biškeku, Dušanbe (tato možnost se periodicky mění) a Taškentu (s pozváním, v němž bude naznačen výběr víza na letišti). Víza však nelze získat na žádném z pozemních hraničních přechodů.
  • V žádném případě již nespoléhejte na úplatky (viz naše příhoda z Almaty z roku 2002), Střední Asie se v tomto značně změnila.
  • Rozhodně také není nutné vyhledávat pomoc našich zastupitelských úřadů při získání víz.
  • Velvyslanectví České republiky jsou v Taškentu (s odpovědností za Uzbekistán, Tádžikistán a Turkmenistán) a v Astaně (Kazachstán, Kyrgyzstán). Pracovníci velvyslanectví přivítají, pokud jim nahlásíte své plány prostřednictvím e-mailu nebo přes systém http://drozd.mzv.cz. Tuto prosbu vyřizuji osobně od odpovědných osob na velvyslanectví v Taškentu i v Astaně. Pro případ nouze mějte zapsány telefony na 24 h pohotovostní službu (je k dispozici vždy na české verzi webových stránek).


 

Registrace na OVIRu 

  • Povinná registrace platí v Turkmenistánu, Uzbekistánu a Tádžikistánu (pokud nemáte turistické vízum a nepobýváte v zemi více jak 30 dnů). Vřele doporučuji nezanedbat tuto povinnost, přestože se mi osobně v případě Uzbekistánu nikdy nestalo, že by po mně vízum vyžadovali (zkušenost z let 2008-2010). V Tádžikistánu si dejte pozor na typ víza, které dostanete do pasu – máte-li typ [T], registrovat se nemusíte.
  • Registrovat se nemusíte, pokud jste v dané zemi na tranzitní vízum.
  • Jestliže jste ubytovaní v oficiálním hotelu, registrují Vás automaticky a bezplatně. V některých případech se lze domluvit na registraci, i když nejste hosty hotelu. To však již obvykle něco stojí - například zaplacení jedné noci, případně zaplacení určitého poplatku či spíše úplatku přímo administrátorům (a zdaleka ne všichni administrátoři jsou ochotni k podobnému kroku, problém je s tímto například v Uzbekistánu). Registrační razítko (v Turkmenistánu), registrační karta a migrační karta (v Kazachstánu) může [ být vyžadováno při odjezdu/odletu, stejně jako při kontrole ve vnitrozemí. Porušení tohoto pravidla může být sankcionováno vyhoštěním ze země s vysokými pokutami v řádu stovek až tisíců dolarů. V některých případech by možná bylo možné zkusit úplatek (méně frekventované přechody), avšak rozhodně se na toto nedá spolehnout (zvláště jako cizinci).
  • Na hranicích vždy vyžadujte vstupní razítko.
  • Pokud bydlíte u známých (což v případě Turkmenistánu prakticky nepřipadá v úvahu), potom je třeba, aby registraci šli vyřizovat oni, včetně dokladu o jejich trvalém bydlišti (propiska). Jednodušší je v tomto smyslu požádat některou z cestovních kanceláří, která Vás může rovněž registrovat za poplatek obvykle okolo 20-30 USD (Tádžikistán, Kazachstán, nikoliv Uzbekistán).

 


 

Získal jsem dojem, že víza do určité země dostanu, pokud předložím víza z jiné země. Je tento dojem správný?

Víza do další země potřebujete pouze pokud si žádáte o tranzitní vízum. Obvykle je vyžadováno vízum do další, případně předchozí země (pro vydání turkmenského tranzitního víza jsou vyžadována například íránská a uzbecká víza). Často se tato víza vydávají na pevná data (právě Turkmenistán), takže je nutné data průjezdů trochu naplánovat. Tranzitní vízum je v podstatě jedinou možností, jak se dostat do Turkmenistánu bez služeb cestovní kanceláře.


 

 

Jaké je optimální časové období pro návštěvu těchto oblastí vzhledem ke klimatu?

Záleží na tom, kam chcete jet. Obecně ne nevhodnější sezónou jaro, kdy teploty jsou relativně příjemné. Pokud chcete do tádžického Pamíru nebo na Ťan-Šan v Kyrgyzstánu, nejde to jindy než v létě. Některé průsmyky jsou až do léta kvůli sněhu uzavřené!!! Při kombinaci horské a poznávací turistiky je potom nevhodnější období okolo června, případně pozdní léto. Ze zkušenosti mohu říci, že i letní vedra (okolo 40°C) se dají poměrně dobře snášet kvůli suchému vzduchu. 

 

Má smysl, abych sháněl víza osobně, nebo se mám raději obrátit na cestovní kancelář. Kdo má větší šance - osobní návštěva na velvyslanectví nebo cestovní kancelář.

Pokud máte možnost si všechna víza oběhat sami, potom je zbytečné obracet se na cestovní kanceláře v ČR, kterým budete platit za vyřízení víz. Nezapomeňte však, že kromě Kazachstánu jsou všechna ostatní velvyslanectví ve Vídni nebo v Berlíně, což obvykle znamená 1-2 cesty do těchto destinací. Pokud máte pozvání, potom turkmenské a uzbecké vízum získáte hned, kyrgyzské a tádžické vízum během jednoho dne získat nelze. Na druhou stranu lze tato víza vyřídit poštou, avšak v tomto případě si nechte časovou rezervu. Většina cestovních kanceláří poskytuje pouze vyřízení víz a např. nikoliv zajištění pozvání (tj. musíte jim dodat všechny dokumenty a oni Vám na velvyslanectví dojdou. Pro lidi, kteří  nemají možnost z pracovních důvodů se uvolnit na výlet do Německa či Rakouska, je cestovní kancelář jedinou alternativou. Je možná výhodnější zadat jedné cestovní kanceláři balík požadavků na víza, solidní firma by měla efektivně zvládnout všechna víza. Seznam cestovních kanceláří klikněte zde. Šance na získání/odmítnutí víz přes cestovní kancelář a vlastními silami je pro Střední Asii prakticky stejná. V každém případě si nechte hodně času, především, pokud hodláte navštívit několik států najednou.

 

Existuje v ČR cestovní kancelář, která by vyřídila pozvání do středoasijských zemí?

V současné době neexistuje cestovní kancelář, která by se specializovala výhradně na Střední Asii. Řada cestovních kanceláří a agentur Vám zprostředkuje víza, často i s pozváním. Obecně však platí, že pozvání vyjde levněji, pokud si jej vyjednáte s některou cestovní kanceláří ve Střední Asii. Zde je přehled vybraných cestovních kanceláří, které inzerují zajištění víz do středoasijských zemí. Nemám ale ověřeno.

Bohemia - Kazachstán (vč. pozvání)

Vízový servis - všechny země Střední Asie (vč. pozvání).

Kazašsko-české obchodní informační centrum - víza do všech zemí, vč. pozvání, poměrně drahý agenturní poplatek (2700 Kč).

Bemett - víza do všech postsovětských zemí (výhodné ceny za víza do Ruska), nejsou přesné podmínky získání víz do Střední Asie, ani možnost zajištění pozvání.

 

Pokud budete znát další cestovní kanceláře, které jsou schopny vyřídit víza, dejte mi vědět na e-mail slavomir.horak(zavináč)post.cz.

 

Nějaké možnosti stravování a ubytování + cenové relace

Ubytování je možné prakticky ve všech větších městech, problémem bývá cena, která bude jednoznačně největší položkou při vašem pohybu ve Střední Asii. U hotelových zařízení pohybuje od 30-50 USD za noc. Navíc v mnoha případech cizinci platí vyšší cenu než místní. Je možné dále najít ubytování v soukromí, jehož cena se sice také různí podle místa, délky pobytu apod., obvykle je to však levnější a pohodlnější možnost. Například v Taškentu lze sehnat ubytování v 1-pokojovém bytu za 200 USD na měsíc, na několik dní by to mohlo být třeba za 10 USD/den (2008), v Dušanbe jsem ve stejném bytu bydlel 14 dní za 180 USD (průměrná cena), denní sazba by byla cca 15-20 USD (2008). V Astaně však byly ceny minimálně cca za 30 USD/noc (zprostředkovatelská kancelář na nádraží nebo ženy před nádražím). Mimo hlavní a turistická centra jsou ceny obvykle levnější. V Uzbekistánu v turistických centrech (zejména Buchara a Chiva) se rozšiřuje síť oficiálního ubytování v soukromí (obvykle nazývaných B&B), které stojí okolo 15-20 USD a máte k dispozici svůj pokoj, často ráno i snídani. Mimo sezónu lze takto bydlet i laciněji.

Jak si sehnat ubytování  v soukromí? Nejlepší je v daném místě zeptat se na nějakém shromáždění taxíků (autobusové, vlakové nádraží). Taxikáři většinou znají o někom, kdo poskytuje ubytování a svezení taxíkem není zase tak strašně drahé. V menších městech se lze zeptat v obchodech v okolí autobusových nádraží nebo na bazaru. Pozor!! S taxikáři je vhodné se na všem dohodnout předem, pokud vás neveze k příbuznému/známému, potom z tohoto člověka bude vyžadovat poplatek za zprostředkování. V takovém případě (zvláště pokud potřebujete na delší dobu) řekněte, že budete bydlet jenom 1-2 dny a domluvte se dále s majitelem bytu bez „taxikářské přirážky“.

Ptejte se také, zda ve městě není "kvartirnoe bjuro", které je sice většinou zaměřené na dlouhodobé ubytování, ale může být schopno ubytovat i na několik dní. Tento systém funguje dobře v Almaty a v Astaně – viz stránku ke Kazachstánu).


 

Výše pokut , úplatků a jejich frekvence

Zásada platí, že pokud nechcete úplatkem něco získat jako cizinec se můžete úplatkům vyhnout. Během svých mnoha cest po Střední Asii jsem úplatek platil pouze výjimečně (z potřeby nebo z hlouposti). Především je nutné mít (alespoň zdánlivě) všechny papíry v pořádku. Jestliže však nemáte cokoliv v pořádku, chcete se dostat přes nějaké místní úřady, úplatek je často nejjednodušší cestou k získání příslušného úředníka (je třeba ale vědět, kam se obrátit, jinak si z vás udělají dojnou krávu). S ohledem na protikorupční tažení u většiny vlád (alespoň oficiálně) je také stále větší strach z očividného braní úplatků, zvláště od cizinců.

Výše úplatků se potom pohybuje podle závažnosti požadavku od 5 dolarů až do neomezené výše. Při předávání úplatků je třeba mít na paměti, že se dopouštíte trestného činu, za který je například v Uzbekistánu okolo 5 let vězení. Především je tedy důležité ujasnit si, zda případným úplatkem něco získám a uplatňovat je také až jako krajní variantu. Do té doby se snažit trpělivě přesvědčovat o tom, že daný dokument nepotřebujete, že jste si všechno ověřovali na nějakém ministerstvu (v zákonech je hodně velký chaos a moc se nedodržují, takže můžete klidně být „chytřejší“ než policista).

 

Nejčastější místa, kde je možné dát úplatek: 

Vlak/letadlo: Úplatek je velmi vhodný, pokud chcete jezdit vlakem za levné ceny nebo "nejsou jízdenky" - stačí uplatit průvodčího ve vlaku (aplikujte pouze na tzv. plackartu), v celém vlaku můžete někoho najít. Problém je někdy v tom, že podobně smýšlejících lidí mže být hodně, zvláště ve vrcholné době cestování (léto, pracovní migrace do Ruska a Kazachstánu na jaře, na Nový rok apod.)

Na některých místech (zejm. Dušanbe, Taškent) existují spekulanti s letenkami, na než se lze obrátit, pokud letenku nemůžete sehnat. Pokud správně přesvědčíte „ženščinu“ v pokladně příslušné letecké společnosti nebo cestovní kanceláře, tak Vám za určitý příplatek mohou vystavit letenku ze skoupených letenek. Na frekventovaných "poptávkových" místech (letiště) se k vám překupníci budou hlásit i sami. Informovaní (eventuálně zavlečení do celého byznysu) jsou i taxikáři. Nicméně v tomto se Střední Asie v mnohém zlepšila a pokud si letenku zařizujete několik dní předem, potom by s letenkou neměl být nejmenší problém (viz například Dušanbe).

Hranice: jestliže máte všechny dokumenty v pořádku, potom není důvod dávat komukoliv úplatky. Středoasijští pohraničníci (zvláště na hlavních přechodech) si dnes nedovolí po cizincích vymáhat úplatky (u místních je to něco jiného). Přechod hranic pro cizince ve Střední Asii se za poslední léta značně "zcivilizoval". Problémy mohou vznikat pouze v případě méně frekventovaných přechodů, ale i tam nemám z poslední doby vysloveně špatné zkušenosti (spíše jsem budil zvědavost). I tak je lepší být na hranicích ve střehu a nechat si více času na případné problémy. Na hranicích Uzbekistánu či Tádžikistánu (případně i na kazašské straně kazašsko-uzbecké hranice) mohou být záludné požadavky registrace, kterou nemáte nebo byste ji měli mít.Pokud po Vás bude chtít něco „po bratski“, trvejte na tom, že žádný úplatek nedáte a zvolte taktiku gramofonové desky. Je lepší obětovat trochu času a nenechat  místní úředníky zvykat si na "dárky" a "pozornosti" od spěchajících cizinců.

Pokud na Vás někdo bude vyžadovat nějakou pokutu za cokoliv, nechte si vždy ukázat příslušný zákon (teoreticky jsou často k dispozici i ruské verze zákonů, jakkoliv nemusejí být k dispozici), pokud víte, že jste v právu, vyhrožujte ambasádou (přestože je to v nějakém zapadlém místě absurdní), nechte si ukázat rovněž doklady, jména a služební čísla těch, kteří po Vás chtějí peníze. A zároveň byste na každou pokutu měli dostat potvrzení, jakkoliv je tento požadavek pro policistu často nepochopitelný.


Jsou nějaké zdravotní rizika případně jaké zvolit očkování?

Zdravotní rizika jsou většinou obvykle střevního charakteru, při pobytu v horách možná výšková nemoc - některá místa v Badachšánu jsou 4000 a více metrů vysoko nad mořem. V teplých oblastech je nutno pít množství tekutin. Ne všude však teče nezávadná voda, například v Dušanbe lidé vodu převařují, případně kupují balenou (voda z kohoutku je zde zkalená drobnými prachovými částečkami). Ve většině Střední Asie je proto vhodné pít dávky čaje, kde je převařená voda a i v letním horku docela osvěží. Doporučil bych očkování proti Hepatitidě A, případně B.


 

Přístup na internet a mobilní telefony ve Střední Asii

Ve většině velkých měst ve Střední Asii lze najít několik internetových kaváren, obvyklá cena za různě kvalitní připojení je 0,5-2 USD, přičemž vyšší cena neznamená lepší spojení. Pomalé je připojení v Uzbekistánu a Turkmenistánu, což znamená, že hudební soubory si nestáhnete. Omezení rychlosti a zákaz stahování větších souborů platí také v některých internetových kavárnách v Dušanbe.

Blokace stránek. Ve všech zemích kromě Tádžikistánu a Kyrgyzstánu jsou blokovány stránky, které "jsou v rozporu s ústavními principy". Především se jedná o stránky opozičních stran, pornostránky, ale i například Youtube, Livejournal (Turkmenistán, Uzbekistán) a některé další populární kanály. O pomalém připojení viz výše. Největší problém s internetem je patrně v Turkmenistánu, kde jsou internetové kavárny záležitostí vybraných špičkových hotelů (a ani tam ne vždy) a několika kontrolovaných internet-cafe slavnostně otevřených v roce 2007 a kontrolovaných státem. Spojení je často zoufale pomalé.

Pokud jde o mobilní telefony, potom ve všech zemích fungují roamingové služby (občas bývá problém s některými českými operátory v Uzbekistánu nebo Turkmenistánu). Pro místní volání (pokud potřebujete něco zařizovat), je potom možné kromě Turkmenistánu celkem bezproblémové a laciné pořízení místní SIM karty. V Uzbekistánu budete potřebovat registraci, pokud budete kupovat SIM kartu v oficiálních obchodech. Na bazarech však stejné karty můžete koupit neoficiálně za mírný poplatek (cca 7-8 USD), byť někdy to dá práci a SIMkarty z nějakých důvodů nejsou. Tarify na místní volání se pohybují obvykle v rozmezí 0,02-0,1 USD podle tarifního plánu. Odkazy na konkrétní mobilní operátory v jednotlivých zemích Střední Asie lze zjistit i v roamingových sekcích českých operátorů.


Bezpečnost

Celkově lze říci, že situace v celém regionu byla až do riku 2010 klidná a stabilní. V zásadě etnický konflikt v Oši však vyvolal značnou vlnu nestability v regionu. V září 2010 bylo možné na jih Kyrgyzstánu cestovat bez problémů, bohužel v Oši, ale i v Džalálábádu a jiných městech je etnická nevraživost patrná, netýká se však cizinců. V září 2010 se rovněž vyostřila situace v centrálním Tádžikistánu, kde se aktivovaly některé opoziční skupiny. Nedoporučuje se navštěvovat oblast bočních údolí v centrálním Tádžikistánu, cesta mezi Dušanbe a Horským Badachšánem byla v září 2010 průjezdná. Na ostatních místech právě místní autoritářské až totalitní režimy zaručují poměrně nízkou kriminalitu. 

Vzhledem k malé četnosti turistů v oblasti je kriminalita vůči cizincům minimální a koncentruje se nejvýše do nejvyhlášenějších turistických center typu Samarkand nebo Buchara. Ale například ve srovnání s mnohými evropskými turistickými centry (vč. Prahy) je toto riziko pořád nižší. Nelze ovšem nic podceňovat a nedávat žádnou moc velkou příležitost (vystavováním na odiv svých fotoaparátů, peněz apod). Pokud jste v nějaké zemi nově, potom vám hrozí navýšení ceny u taxikářů, případně u jiných služeb.

I horské oblasti jsou bez problémů bezpečné, včetně Pamíru, Fanských hor, které jsou jinak obvykle stereotypně spojovány s nestabilitou v Tádžikistánu (občanská válka však zde skončila v roce 1997). Jedinou výjimku představuje větší část uzbecko-kyrgyzské a uzbecko-tádžické hranice, kde jsou stále umístěny MINY!!!!! Proto není doporučeno pohybovat se v těchto pohraničních oblastech. Do mnohých z nich nikoho uzbecké pohraniční orgány ani nevpouštějí.

Režimy zaručují bezpečnost, avšak nechrání od korupce, kterou je celá společnost (a zejména bezpečnostní složky) prolezlé. Cizinců se tato věc nemusí týkat vždy, ale takové situace nastat mohou. Viz kapitolku o úplatcích

 

 Nějaké zajímavé tipy na návštěvu týkající se jak přírody, kulturních památek nebo místních etnik

Oblast střední Asie je bohatá jak na přírodní zajímavosti - hory, jezera, pouště , tak i na kulturně-historické památky. Na základní informace se podívejte např. na stránky Lonely Planet www.lonelyplanet.com.

Highlights

Kazachstán: Almaty, trekking v severním Alatau (jižní Kazachstán), Altaj (severovýchodní Kazachstán), Turkestán (mauzoleum Ismaila Hodži)

Kyrgyzstán: trekkingy v Ťan-Šanu a Pamíru, jezero Issyk-Kul, město Oš, mauzoleum ve městě Üzgen, věž Burana nedaleko Tokmaku.

Tádžikistán: Pamír (autonomní oblast Horský Badachšán), pevnost Hissar u Dušanbe, Dušanbe, Fanské hory (na sever od Dušanbe).

Turkmenistán: Ašghabat a okolí, pobřeží Kaspického moře (Türkmenbašy), pohoři Köpet Dag, Mary, Konya Urgenč (severní Turkmenistán)

Uzbekistán:historická města Buchara a okolí, Samarkand a okolí, Šahrisabz, Chiva, Fergánská kotlina (Kokand, keramické dílny v Rištonu, podniky na zpracování hedvábí), okolí Termezu (starý Termez, minaret v Džarkurganu, mauzoleum at-Termízího přímo na hranicích s Afghánistánem).


 

Jazyky

Pro turistu pohybujícího se v této oblasti je základním dorozumívacím jazykem ruština. Bez její znalosti (alespoň částečné) v podstatě nemá smysl odjíždět, protože shánění anglicky mluvícího člověka je obvykle obtížné, ačkoliv ve většině turistických center, která jsou turisty navštěvovány (Samarkand, Buchara, Chiva) již lze najít celou řadu lidí, kteří se živí cestovním ruchem a angličtinu znají. S angličtinou se také mohou zvýšit ceny služeb (ubytování, taxíky apod.). Znalost místních jazyků je sice výborná, ale těžko předpokládám, že turista se začne speciálně kvůli Střední Asii učit místní (a většinou poměrně těžké jazyky). Na většině míst si prozatím s ruštinou vystačíte, byť její znalost stále klesá. (ale i v horských vesničkách se obvykle najde alespoň někdo, kdo studoval nebo pracoval ve větších městech nebo přímo v Rusku a rusky umí).


Tipy na některé stránky týkajících se těchto zemí

Nejdůležitější odkazy najdete na mé stránce


Pokud máte jakékoliv další dotazy nebo připomínky obraťte se na můj e-mail slavomir.horak(zavinac)post.cz.