Pardubické památky - Bělobranské předměstí
Bělobranské předměstí
Původně louka na březích Chrudimky, poté bělidlo a prakticky po celé 19. století sloužilo místo jako lázeň, zřízená manžely Siebrovými.
Při regulaci Chrudimky v roce 1910 však lázeň zanikla, ale zajímavá stavební parcela nezůstala dlouho ladem. O rok později postavili bratři Egon a Karel Winternitzové automatický mlýn na místo zbořeného mlýna Valcha u dnešní Pernerovy ulice. Původně měly pouze jednu část (levá, nižší polovina při pohledu od mostu), ale po požáru roku 191 byl mlán přestavěn podle návrhu architekta Gočára. Uskutečnila se přístavba nového sila, který je spojen mateřskou budovou charakteristickým obloukem.
Hotel u Zlaté štiky
Původní hostinec byl přeměněn na hotel za nelehkých válečných let roku 1917, kdy jej tehdejší majitel Klofanda přestavěl na hotel. O 10 let později přešel do majetku Františka Kafky, jehož potomci jej dostali zpět v restituci.
Ulice Na Třísle
Při pohledu od Prokopova mostu je dominantní budovou v ulici budova Okresního soudu a střední průmyslové školy chemické. Před školou byl v jejich prostorách umístěn finanční úřad.
Komenského náměstí
Budova první reálky
Roku 1865 byla otevřena budova první pardubické reálky stavěné podle plánu architekta Schmoranze, jejímž prvním ředitelem byl význačný rodák Jiljí Vratislav Jahn. O rok předtím se položení základního kamenu zúčastnili i František Palacký a dr. František Riegr. Reálka se zde udržela do roku 1929, kdy byla postavena nová budova na Smetanově náměstí
Kostel Zvěstováni Panny Marie:
Dominantou náměstí je kostel sv. Panny Marie. Nechal jej vybudovat Arnošt z Pardubic kolem roku 1349. Proto je dnes nejstarším kostelem v Pardubicích. Zpočátku sloužil jako farní a od husitských válek jako centrum víry kalicha v Pardubicích. Vyhořel spolu s ostatními domy roku 1507. Vilém z Pemštejna jej obnovil a když do Pardubic přivedl roku 1532 jeho syn Vojtěch z Pernštějna řád minoritů, stal se z něj klášterní kostel s klášterem, který stával, při pohledu z náměstí, za kostelem a dnes na jeho místě stojí budova Zvláštní školy.
Řád Minoritů několikrát odešel z města a opět se vracel. Poprvé to bylo za Jana z Pernštejna, který sympatizoval s novoutrakvisty a situace katolíků ve městě se situace rapidně zhoršila. Vrátili se nakrátko v letech 1616-1618, kdy odešli z obavy o svou bezpečnost. Po porážce na Bílé hoře se však staly jednou z opor rekatolizace a po třicetileté válce si postavili klášterní budovu. pomáhali také založit první gymnasium roku 1728.
11“„ že ten kostel s farou má jím Bratfím zákona sv. Františka dáti světiti a v něm dvánácte stoHc, s každé strany šest, udělati. A již týž kostel má klášter změněn a pfiveden býti na věčné a budoucí časy časy.. „
„... mají a budou moci všecka ornamenta, buď ornáty, korouhve, svíce a jiné kostelní neb klášterní okrasy, (éž kalichy, pušky a jiné klenoty od stfíbra a zlata, což jich nyní v témž kláštefe jest, s sebou vzíti a zase z fary týmž způsobem včecky věci aby vzaty býti mohly, což se užívání mší svatých náleží... „
(List pergamenový, archív městský B 148, prof. Sakař, Josef: Kostel Panny Marie Zvěstování, Pardubické kostely a památky, Pardubice, 1940)
Při švédském obléhání roku 1645 podlehl jako mnoho jiných domů požáru. O rok později došlo k nejnutnějším barokním úpravám. Kostel sloužil bohoslužbám až do roku 1786, kdy byl výnosem Josefa II. zrušen a mnoho z jeho cenného inventáře bylo vydraženo a odvezeno. Obnoven byl v plné míře až o 19 let později.
počátkem 20. století se i zde angažoval architekt Boža Dvořák, který v letech 1905-06 opravil. Poslední významná oprava se uskutečnila v 90.letech, kdy kostel dostal novou omítku při co nejvěrnějším zachování původního kostela.
Parčík před kostelem sloužil nejprve jako hřbitov, který také založil Arnošt Z Pardubic. Ten však nebyl obnoven po prvním požáru roku 1507. Poté 9de byla umístěna botanická zahrada, zrušena roku 1930 v souvislosti s budováním parku.
Střední zdravotnická škola (dnes Krajský úřad)
Byla dostavěna roku 1893, kdy zde byla u_ístěna staroměstská chlapecká škola obecná a měšťanská (obdoba našeho r. a II. stupně základn'rc;,h škol). Dnes je zde Střední a Vyšší zdravotnická škola.
Smetanovo náměstí
Budova druhé reálky (Střední průmyslová škola elektrotechnická)
Dnešní Smetanovo náměstí prošlo v prvních 20 letech našeho století velkou proměnou. Původně zde teklo rameno Chrudimky, přesně kopírující dnešní hlavní silnici od Prokopova mostu až ke křižovatce k zimnímu stadiónu. Roku 1910 byla provedena regulace Chrudimyk a sní zmizel i charakteristický kanál s několika lávkami a mosty. Jeden z nich stál i v místech dnešní křižovatky na Smetanově náměští. OD roku 1910 stojí také na tomto místěš budova Východočeského divadla. Zásadní proměnu prožilo náměstí ve 20. letech.
Autorem přestavby byl arch. Machoň. Je autorem severní strany náměstí (ke starému městu), kde se v dnešní budově okresního úřadu usídlilo roku 1924 Východočeské ředitlství pošt. Smutnou proslulost si získalo v době 2. světové války, kdy zde byla služebna pa_dubického Gestapa. Odtud právě byly posílány desítky lidí na popravu na Zámeček.
Bubeníkovy sady
První pardubický park. Založen roku 1881 podle návrhu zahradníka chltického parku Kouta. Přestavěn po 1. světové válce. V jeho jižní části se od konce 18. století rozkládal nejstarší vojenský hřbitov, zrušený kolem roku 1840.
Park Vinice
Založen roku 1904 podle návrhu architekta Thomajera. Dnes je jeho původní plocha (7,75 ha) o mnoho zmenšena díky stavbě nemocnice na návrší, a proto se začalo používat spíše označení pod Vinící. NA Vinici stával také vodojem postavený v letech 1907-08 a který pojmul 9000 hl vody a byl vysoký 25 m. Průměrem přes 18 m působila masivním dojmem a byla dominantou návrší, kde je dnes areál nemocnice.
Nemocnice
Na návrší na Vinici bylo koncem 19. století rozhodnuto vybudovat okresní nemocnici. První objekt podle projektu pražského architekta Pokorného byl dokončen roku 1903.