Rusko a Střední Asie po roce 1991 (2008)

Rusko a Střední Asie po roce 1991

Karolinum, Praha, 2008, 230 s., 220 Kč

ISBN 978-80-246-14724.

Zpět na stránku Publikační činnost   Zpět na hlavní stránku    Zpět na stránku Střední Asie

Recenze:

Litera, Bohuslav: [Slavomír HORÁK: Rusko a Střední Asie po rozpadu SSSR]. Slovanský přehled, č. 1, 2009, s. 73–74

Šír, Jan:

z recenzního posudku prof. PhDr. Michal Reiman, DrSc.

Anotace

Monografie se zaměřuje na komplexní zpracování dynamiky vztahů Ruska a středoasijských států po rozpadu SSSR. Přestože se vliv Ruska na tomto prostoru postupně snižuje, závislost místních režimů na bývalém centru nadále trvá, i když specifickým způsobem. Tuto závislost, resp. její formy zkoumá publikace v rovině politické, vojenské, ekonomické a sociální/humanitární. Přestože se Střední Asie jeví jako jednotný prostor stmelený předchozí sovětskou minulostí, více jak 15 let po rozpadu SSSR se ukazují výrazné rozdíly, jak jednotlivé země staví svou politiku vůči bývalému centru. Navíc tyto vztahy procházely často výraznými a protichůdnými korekcemi. To vše ztěžuje komparační možnosti této problematiky a nutí spíše k vytvoření specifických případových studií.

Obsah

ÚVOD
Struktura a metody práce
Literatura
Poděkování

VNĚJŠÍ VLIVY NA STŘEDNÍ ASII
Vnější hráči v historii Střední Asie
"Nová velká hra" o Střední Asii
Světová a regionální centra síly ve Střední Asii
Závěr

ZÁVISLOST STŘEDNÍ ASIE NA RUSKU V HISTORICKÉM KONTEXTU
Proč Střední Asie potřebuje být závislá na vnějších silách?
Historický vývoj závislosti Střední Asie
Růst politické závislosti Střední Asie na Rusku
Rostoucí ekonomický vliv Ruska ve Střední Asii
Pronikání kulturních a společenských vlivů Ruska do Střední Asie
Místní versus ruské obyvatelstvo
Připoutání Střední Asie k Rusku po bolševickém převratu

INTEGRAČNÍ PROJEKTY A DEZINTEGRACE V POSTSOVĚTSKÉ STŘEDNÍ ASII
Šanghajská organizace spolupráce
Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti
Eurasijské ekonomické společenství
Organizace Středoasijská spolupráce
GU(U)AM
Závěr

RUSKO-KYRGYZSKÉ VZTAHY
Specifika kyrgyzské zahraniční politiky
Vývoj rusko-kyrgyzských vztahů
Politické a diplomatické vztahy
Vojenské vztahy
Ekonomické vztahy
Humanitární vztahy
Závěr

RUSKO-TÁDŽICKÉ VZTAHY
Specifika tádžické zahraniční politiky
Vývoj rusko-tádžických vztahů
Politické vztahy
Vojenské vztahy
Ekonomické vztahy
Humanitární vztahy
Závěr

RUSKO-TURKMENSKÉ VZTAHY
Specifika zahraniční politiky Turkmenistánu
Vývoj rusko-turkmenských vztahů
Politické vztahy
Vojenské vztahy
Ekonomické vztahy
Humanitární vztahy
Závěr

RUSKO-UZBECKÉ VZTAHY
Specifika uzbecké zahraniční politiky
Vývoj rusko-uzbeckých vztahů
Politické a diplomatické vztahy
Vojenské vztahy
Ekonomické vztahy
Humanitární vztahy
Závěr

ZÁVĚR
Politické faktory
Ekonomické faktory
Humanitární faktory
Závislosti středoasijských států na Rusku v globálním kontextu

LITERATURA
Sborníky dokumentů a statistické ročenky
Dokumenty
Monografie
Vybrané stati

Kniha PhDr. Slavomíra Horáka je věnována dosud v literatuře málo zpracovanému tématu o současném vývoji v někdejší sovětské Střední Asii. Velmi pozitivní mi přitom připadá také skutečnost, zdůrazněná již v názvu, že tento region není posuzován z pozic států a mocenských uskupení, která v něm usilují o vliv, ale prismatem zájmů regionu a jeho zemí. Na práci oceňují její rozsáhlou pramennou základnu a výborný přehled o stavu literatury, které umožňuje nevšední autorova znalostí řečí, a především řečí, používaných v středoasijském regionu. Práce se vyznačuje pevnou a promyšlenou strukturou, umožňující autorovi postihnout všechny podstatné aspekty tématu. Po stručném a přesto hutném a informativním přehledu pramenů a literatury autor přechází k charakteristice geopolitického postavení v regionu a geopolitických sil, zasahujících do jeho vývoje. Velmi podrobně a v historickém průřezu se sledují faktory, určující závislost Střední Asie na Rusku, a v současné době faktory, které do regionu přivádějí nové geopolitické hráče. Podrobně se sleduje vznik, funkce a institucionální struktura nových integračních uskupení států, jejich rozdíly i součinnost. Ve čtyřech samostatných kapitolách se sledují vztahy mezi Ruskem a čtyřmi státy regionu: Kyrgyzstánem, Tadžikistánem, Turkmenistánem a Uzbekistánem. Následuje shrnutí, které shrnuje různé aspekty součinnosti středoasijských států s Ruskem a hodnotí jejich závislost na Rusku v globálním kontextu. Práce mi přitom připadá důležitá nejen pro svůj věcný obsah, ale také z metodického hlediska. Je dobrým a konkrétním příspěvkem k definování předmětu a metody regionální studie. Není bez důležitosti ani schopnost autora čtivě formulovat informativní a vědecky hodnotný text, což Činí jeho práci zajímavou nejen pro odborné publikum, ale i pro běžného čtenáře, který se bude o region zajímat. Na závěr bych chtěl poznamenat, že v současné době, a platí to zejména pro speciální výzkumy jako je tento, kvalita práce se nehodnotí pouze podle jejího přínosu v národním měřítku, ale také v měřítku mezinárodním. Kniha Slavomíra Horáka mi připadá významná také proto, že je přínosem do mezinárodní literatury o předmětu a obstojí i v mezinárodním srovnání. Doporučoval bych autorovi hledat možnosti vydat tuto práci v cizích řečích, které jí zpřístupní pro zahraničního čtenáře; myslím tím především v angličtinu a v ruštinu.

Z recenzního posudku: Michal Reiman

  převzato z nakladatelství Karolinum